pátek 10. března 2017

Do zívání obecenstva se mísí údiv

Najít staré zápisky // Tak dlouho se chystat a odkládat, až den uplyne a člověk je už vlastně moc unavený. // Znechucenost. // Číst Simone de Beauvoir, tedy hlavně o ní a představovat si.... Něco. // Bláznivé snění - návrat na zem - uvědomění si, že to nakonec není až tak blbý. Ale ničemu se tim nepomůže. Nebo? // Zapomněl jsem zmínit jednu zábavnou historku, jak sem onehdá tradičně navštívil Drse a Hamra v jejich příbytku, v pozdní hodině, Drs mi sice otevřel i nalil, ale po chvíli začal být nervózní a naznačoval mi, že by bylo vhodné soirée ukončit; Hamra jsem donutil vstát z postele, ba jsem ho přímo vzbudil. // Z., resp. O., se neozvala, protože jsem jí "odradil", jak mi sdělila O. (ta druhá) - ovšem nikoli tak, jak by si jiní (a ano, i já) klidně mysleli (opilství, nehorázné chování, tloušťka, vulgarismy), ale čímsi zcela jiným (příliš formální postup). // Zákeřná chřipka. // Stresy a trapnosti. // Kdysi pojmenoval, dnes objevil a poznamenává: generace zakřiknutých a okřikovaných. // Když prochlastám den, nebo večer, mívám výčitky, že to byl promarněný, ztracený čas. Když proflákám den nebo večer, mám výčitky, že šlo o promarněný čas (i vzhledem k tomu, že se moh eventuelně prochlastat). // jak je dnes mezi mladými lidmi v módě, i já sleduji quality tv. // a hodnotnou zábavu. // Koncert Franty Nedvěda na svornosti, postávání na baru a chlastání, výkřik směrem na kapelu "Nafta benzín a petrolej", klasická postnormalizační maloměstská estetika, pantomimický čísla s procházením plnou řadou, Válec válí na piáno a slepec dojatě děkuje. Helena byla docela rozjetá.

Žádné komentáře:

Okomentovat