středa 18. října 2017

Wolfgangs feuerrotes Spielmobil

Historky o požárech a čekání na nádraží in the middle of nowhere. // Cynický smích od Rumlíka. // Historky ze Slovenska // Nostalgická setkávání // Plány vejletů // Lehké bezpeněžno // Sympatické bistro "U dna" // měli bychom mu dát novou přezdívku? myslíš třeba.... DEBIL? // obskakován mladými děvčaty, setkání s motocyklovým závodníkem alias filharmonikem a plejáda politických hvězd aneb po čase zas v televízii // přečíst si Fabera... (?) // Opatov, jak po letech. // Seriálový syndrom: stáhnout si pro info nějakej pilot. Náhodně si ho pustit, být zaujat, vtažen do děje. Snaha stáhnout další díly přichází vniveč: nefunguje net. zrovna teď! otrávenost. později, již u netu, zjistit, že si tehdá nestáhl jen pilot, ale celou sérii..... // udělat z menzy na koleji Podlí, která vypadá jak krematorium, divadlo. //Libeřské lahůdky. // Do konce října dopíšu román, pak hned začnu psát další... a pak ať mě třeba přejede tramvaj // novozélandský štamgast u rumlíka, co zná taky café bar south

čtvrtek 12. října 2017

Druhý podzim ve Sdružení

Jezerka se zahalila do barevného listí. // Loni to bylo nadšení, smíšený s objevováním, nostalgií a nervozitou. Letos je to o dost temnější, ale taky uklidňující. Sdružení člověka drží při životě. // Villon byl ve vězení několikrát, Caravaggio byl dokonce vrah, Balzac a Wagner celej život utíkali před věřiteli a takovej vzor konzervativců Churchill byl prakticky celej život zadluženej. Ibsen se nestaral o svý nemanželský děti a Strindberg žil v podivnejch vztahovejch propletencích, Pasoliniho rozjezdil autem na kaši homosexuální prostitut. Ale třeba Henry James prožil zcela normální, konservativní život, naplněný psaním knih. Dílo se životem souvisí, ale neomlouvá ho ani nevysvětluje. // Rodinný oběd aneb "když máš za mladšího bratra ministerskýho předsedu, vidíš svůj vlastní život v nepříjemné perspektivě. // Čtyři dny ve vlaku odstaveném v Německu kvůli bouři Xavier strávila trojice Čechů. Kuchař a dva číšníci se během nich podle listu Hagenower Kreisblatt živili převážně zásobami v jídelním voze a pivem.

pondělí 9. října 2017

Deset malých žluťásků

A neni s tebou kvůli penězům? -To těžko. A jestli jo, bude mít rude awakening. No, míval jsem hodně peněz. Než jsem se dvakrát rozved. // Ve snu se mi zdálo, že mi odpadly barevný knoflíčky od saka. Všechny. Ráno po probuzení, si na to vzpomenu při pohledu do skříně a měn kontroluju, že knoflíčky tam jsou. Vezmu si ten den stejnak jiný sako, je zima, chci se zapnout a hle: jeden knoflíček chybí. // V tramvaji, manželé, starší. Žena sedí, muž nad ní. Muž hází politické proklamace - Měli by je všechny zavřít. - Udělaj si ze všeho kšeft, to snad neni pravda. -Porč by měla těžbu dělat soukromá firma? apod., bez dalšího komentáře nebo souvislosti. žena nereaguje, občas vydá neurčitý zvuk na znamení souhlasu. rozmluví se na účet dívky na zastávce, která má vlasy způli růžový a způli zářivé modrý. "to už je moc". // Jsou věci, který nemá smysl rozvíjet. // Rozverné debaty na téma fekální transplantace, MHC, aj.

neděle 1. října 2017

Zamilovat se.

Ten den, kdy jsem publikoval ten předposlední příspěvek, jsem konečně začal psát něco mnohem zábavnějšího a důležitějšího. // Dny, kdy se neděje nic, dny, kdy se toho děje moc, a dny, kdy se střídá deprese se stresem. // Přátelé, co se obávají o můj život. // Jiní, co se domnívají, že moc piju. // Jedinečný sobotní "pub crawl" s přáteli: poctivá 14ka v Bullerybynu. // Festival proběh i přes absenci. Divoký program s přáteli z nejvěrnějších. // Dekadentní noc v A Studiu Trubín. // A svatby. Mám je rád. // Výtečná cesta vlakem, prohlídka města, vlastivěda s Waidem, sídlo KSČ, obřad, restaurant ZAGOR pak to hlavní: ryzí dekadentní zábava s ním, s ní a s očekávaným hostem, nemluvě o slivovičce, hruškovičce, fernýtku. Tanec. // Je milý potkat po létech dávno oblíbenou spolužačku (značka: ve 13 sem se snažil sbalit její kamarádku). Ukazuje se, že vystudovala medicínu. Tvůj obor? (no jistě, jak jinak): psychiatrie. Hovory, tance a obtěžování hraničního druhu. // La valse a mille temps. // Konec baviče // Uhlí, moc a prachy. // Něco by to chtělo.

neděle 27. srpna 2017

Souostroví promarněných nadějí, Bloemfontein

"Mám rád sport, posezení s přáteli, hory, večírky, alkohol a kluky." Vyber si jen něco. // Moravský kohout: červenej vermut, slivovice a fernet. // Despite living in Catalonia, he did not learn either Spanish or Catalan. "I don't want to learn the language," he said, "I don't want to hear what the price of meat is." // Á propos, že Sharpe je už čtyři roky mrtvej, jsme zjistil teprvá dneska. // Nick Hronby má v jednom ze svejch slabších románů postavu šloupkaře místních noviny, který se tituluje Nejrozzuřenější muž v Holloway, ale až na pár fórů z toho moc nevytěžil a záhy téma opustil. // Hornby má vůbec průměrný romány, takový, co se víc hoděj jako nmět na film, ne že by to bylo špatně napsaný, ale krom toho, že to neni literatura, to narozdíl od opravdu dobrejch humoristů, jako Wodehouse, Lodge nebo právě Sharpe, to postrádá skutečný kvality. Je to takový to konzumní čtení na deku, maximálně. // Viewegh byl kdesi přirovnáván k Hornbymu, nebo se k němu dokonce přirovnával sám, ale ani jeho nízký úrovně lehkosti a vtipu přece jenom nedosáhl. // jako v dotazníku dr. von Blimensteinové: kolikrát denně masturbujete? možnosti rozesazeny od "pětkrát" po "pětadvacetkrát". // Válcův pracovní pátek. Dotktorův pracovní pátek, doktorovo pracovní pondělí. // Ehm, moje pracovní dny. // Svobodný stát (anglicky Free State, afrikánsky Vrystaat) je provincie Jihoafrické republiky. Vznikla přejmenováním Oranžska po začlenění bantustanu QwaQwa v roce 1995. // Čoklík z provincie.

čtvrtek 24. srpna 2017

Hranoly lichoběžníkového bokorysu

"Luxus má mnoho podob, může to být třeba stěna z onyxu ve světlém a velkoryse navrženém obytném prostoru, vlastní kinosál, schodiště ze skla, krb obložený labradoritem, křeslo v chesterfieldském stylu z Nappa kůže nebo inteligentní systém řízení domácnosti, který vám ušetří čas." // Nějak se vytrácíš ve vrstvách ironie má lásko // Film Sám doma a opilý // Hyperinflace vkusu // Čekání na zázrak, čekání na smrt, čekání na znamení (čekání na zastávce na znamení) // čekání v hospodě na zastávce // Hérakleitos: Dav je špatný // "naučila jsem všechny svý barmanky a barmany tetovat, oni se teď scházej a navzájem se tetujou" // a jiný historky. // zvláštní, pořád mi udělá radost, když mě někdo z ničeho nic pochválí, že jsem vtipnej. // Ješitné ženy - kapitola sama pro sebe

neděle 20. srpna 2017

Místo zubů referát

Náhlé prozření. // Chvíle, na hraně. // Když není návratu, a člověk se přece vrátí. // Pochopení smyslu věčného kolotoče. // Přijímání // Porozumění // Tetování // Neočekávaný dýchánek a pak ještě několik dalších // Šibalské úsměvy // Smrtka // A žerty (stranou). // Ale taky vtrhnutí na cizí svatbu, proběhnutí fontánou, zpěv Islands in the stream. // Pocit prohry, následovaný ale milým sektáním // Únava, lenost, bezodkladnost. // Vzpomínky, stará videa, fotografie z dávno zapomenutých historek. // Seriál milostných repríz pokračuje. Vlastně blbost. // Snění o šedesáti knihách. // A taky - Tabucchi, Busi, Mandler, Pujman, Aldiss, Kazan, a překvapivě Vančurák (Útěk do Budína, no ovšem). Chvilka euforie po održení ode dna. Ale rozplavat se nemůžu. // Jasnější než tisíc sluncí. Směs vedra, provozu a nervozity. // Alkoholismus

úterý 25. července 2017

Ten váš kamarád, kterýmu říkáte Prase

Dojezdy pro hvězdy. // Výměna svatebních historek. // Banatovich: "Teodor Biškek" já: "Almaty Mahlerová" // Král Fear. // Na východ od karavanseráje // bizarní sen s lowry-lynch-cronenberg momenty, samozřejmě z výjevy ze Sdružení a známého města na pomezí mezi sedmdesátkovou vídní a fiktivní varšavou. klíčový prvek, trpajzlík, jenž je guru a legenda, vyskytuje se osobně i na plakátech, zejména se sloganem-životním heslem, psaným (a skandovaným!) jakousi bizarní angličtinou, již asi nejsem schopen reprodukovat. Postupem času vyjde najevo, za potlesku ostatních, že toto heslo znamená "nic nemá význam". opakování, nadšení, všeobecná radost, potlesk. // to takhle jedeš metrem a náhodou tě osloví nějaká holka coby starýho známýho, tápeš, snažíš se vyhnout detailům, výměna neutrálních frází. Přitom stoupá vnitřní zmatek - "nedávo jsi mi psal, já neodpověděla.." - není to žert, obratná mystifikace? Furt nevíš, nemáš se čeho chytit. Až pak padne zmínka o městě P., odtamtud nikoho jinýho neznáš! No, že člověk nepoznává lidi nebo zapomíná, je celkem běžný, ale tohle přžece nebyla banalita. Jméno se nejdřív zapomíná, pár piv tu fotku vyleští, zpívá Pospíšil, ovšem právě jméno jsi nezapomněl. Vystupuješ jdeš trochu jako omámený a přemítáš o tom, že to vlastně tehdy nebylo v tý posteli marný a že i dneska má celkem jiskru... // Čím to, že jsem si vždycky začínal se staršíma ženskejma? // Koukám, že vás Hackl pořádně rozberal. // V horách nostalgie, v údolích vzpomínek, na březích rozhodnutí.

neděle 23. července 2017

Skutečná událost

Friends will be friends // Fintový poradce hraběte Hackera // začalo to samozřejmě dávno a jinak, nicméně neškodí připomenout jeden milník, už proto, že jsme byl tzv. u toho; a samozřejmě bych zmínil i trenažér zábavy i sentimentu v této podobě. // gejzíry sentimentu, dojetí a sebedojetí, to vše v zálivce toho nejjemnějšího a nejprimitvnějšího humoru. tuny chlastu, řev pozounů, tanec, zpěv, řev paviánů, potlesk, hlasitý smích - a pot. // příběhy, počátky příběhů, to všechno heroin, doba před deseti lety i jindy. // utajovaný a precizně realizovaný příjezd nečekaného hosta: návraty Ester Kočičkové. // Velký učitel, Foma s dětmi s neopakovatelnou mimikou, pan Horáček, pan Pravda (Gerloch), tlustší Pavel Vítek, matka nevěsty model Marie Reslová, pan Burns, Martha a Tena Elefeteriadu, Haselhoff, Peter Banatovich, Nathan Lane, Zach Galifianakis, Marián Čalfa // "všimli jste si, jak ztloustla?" // neobratné pokusy o galantní oplzlost, tak aby bylo jasné obojí // hovory o transkách, líčení sexuálních praktik, invazivní žena, historka o posrání se v taxíku // předcházelo tomu další utajování a jinačí večírek: rozlučka // je to všechno samozřejmě potlačování, skrývání, odmítání, tradiční maskulinní brzda, obecná mužská vize (ÖMV), lekce autenticity a prožívání jsou nutností. // jsme starý, jsme sentimentální, ale furt je s náma prdel. // nebude se mi odsud chtít, až budu starej. // Byl jsem na jedný svatbě.

neděle 16. července 2017

Žít jako Lowry

ale psát jinak // psát do Lotyšska aspoň dopisy // pusa na tvář, která je nejsladší // odpor k mladým lidem // mluvit německy jako prasata // host, který neopouští hospodu, ani když je zvařeno a zhasnuto // snít // smska, která zahřeje // nové krycí jméno: Spolupracovník // very high noon // a přírodní bílá barva na záda - opět // divadelní historky // "ale nevim, jestli by se ti chtělo makat"

pondělí 10. července 2017

Nad Havlem

Ulice Perlitová // čtenáž // opakované připomínání scény s trpaslíkem // balkonový večírek // nějaké ty soukromé ožíračky // k zvláštní směsi stresu a nudy se občas přidává destilované zoufalství // už nikdy spánek // ponořit se do už-ani-ne sebelítosti // časy, kdy je všem všechno jedno a nic je nezajímá. // vyšehradská čtvrť Výtoč. // opilecké sebedojetí a starý časy

středa 5. července 2017

Zůstat až do konce zcela bez úřadu

Zahradní hovory o synchronicitě. // Uprostřed úvah kde život náš je v půli se svou poutí a co s tím podniknout. // Možná byla pravá chvíle na toho Cosseryho. "vedl život sestávající čistě jen ze zábavy a tvůrčí zahálky, v tom byl lepší než Cioran"; "žil svobodně díky velkorysosti přátel a pár autorským právům" // koneckonců, k tomu Cioranovi: "Od této chvíle se jeho skrytá existence odehrává v zatuchlých hotelových pokojích a pokojících pro služky. Cioran se totiž netajil, že za svůj hlavní životní úkol si vytknul vyhýbání se poctivé práci. To se dodatečně ukázalo správným a navíc i užitečným řešením." // Míval rád noci, ale dneska přinášejí hlavně pot, pochybnosti a probouzení z děsivých snů. // Jede metrem, vedle něj stojí dívka nebo snad mladá žena; přistupuje jeho otec - ačkoli ho zdraví, nevšímá si jej a jde rovnou za onou dívkou; ukazuje se, že jde o jeho milenku. O něco později: opět jede metrem, opět vedle něj stojí (jiná) dívka. Věnuje jí trochu pozornosti, něco v ní ho láká. Opět přistupuje jeho otec, tentokrát ho zdraví jako první a s touto svou milenkou jej seznamuje a společně tráví několik chvil. Později se ocitá na místě, kde byl ve snech již mnohokrát, na rozlehlém náměstí, rušné tříédě a velké kancelářské budově, postupně sám a doprovázen sestrou a později matkou; místo neexistuje, mohlo by být v nějakém německém městě, ovšemže podvědomě jde o Berlín; volá mu kamarád a řeší s ním praktické problémy, které reálně existují: probuzení se blíží. // S Cosserym aktualizovaná vzpomínka na Piňeru, zejména to, jak šlo coby začínající mladík rychle vystřídat redakce něolika kulturních časopisů, ve 40.letech, v Havaně. Maně vzpomíná na "monolog o latinskoamerické literatuře." // Ach, ta krásná odpoledne v Merkuru // Najdi si nějakou bohatou a tlustou holku.

pondělí 3. července 2017

O zarputilém praseti, které si šlo svou vlastní cestou

"vyznavač filozofie lenosti, obývající padesát let stejný hotel" // "postavy namísto revolty za cenu minimální námahy dosahují nerušené radosti ze života" // "odpor k ponižujícímu pracovnímu prostředí vycházel z jeho přirozených aristokratických sklonů, jichž si však nebyl vědom" // lenost i na čtení, na setkávání se s lidmi; na spánek // nebylo od věci, že v noci na ten den se mu zdálo zrovna o dávno zapomenuté historce se schůzkou s člověkem, o němž sice mnohokrát vyprávěl, ale už ho nikdy znovu neviděl - ve snu navíc spojeno nesouvisející, ale průzračnou asociací - a ráno pak tohle // jemná excitace aneb jak u Greena // pár záblesků zadnic a zadniček // utopení, utápění, macerace, nakládání // líh

neděle 25. června 2017

I z Lotyšska lze utéct.

Poznámka v lajfstajlový rubrice: digitální detox - být offline je trendy! no, nevím. // čtrnáct možná nejdivnějších, možná nejsvobodnějších, možná nejsmutnějších dní v roce/dekádě/Decadě /(spíš Moabitu)/ životě. // Jak mi kdysi říkal P.H. "stál jsem na roczestí uprostřed prázdný krajiny a cejtil jsem, že se můžu vydat úplně kamkoli" // Úplně kamkoli to ale (už) nejde. // Pár přednášek o divadle a životě jako zamlada, jinak standardní nihilisticko-dekadentní večírek. // několik jiných, vesměs zbytečných, a jedno posezení v překvapivě útulném rodinném kruhu // vždycky je čím se trápit, vždycky je na co se těšit. // poučné posezení s překvapením - Vacek a jeho moudra: /v debatě o robotizaci a zániku tradičních řemesel/ "já jsem rád, že nemám práci, protože bych o ní za pět let přišel"; /v reakci na "Myslel jsem, že to bude jednorázová záležitost/: "to by si měl nechat každej chlap vytesat"; /v debatě o prohazování partnerů jako prevenci, jak se vyhnout nevěře (sic!): "já nemám zájem o svojí partnerku, natož o něj". // "Walterovi nic řikat nebudeme, jen by to rozkecal." Tak nějak. // Tradiční témata: anál, monogamie, vyhoření, svatby, roboty. // Rozchechtaný a excitovaný známý, jako kdyby právě dokončil nečekanou soulož (víte, co píše Seneca ve svých listech o přátelství?) // Glogau a jeho teze (v debatě o nevěře): "samozřejmě si myslím, že by lidé měli být zdrženliví, umět se ovládat a trpět ve svých dlouhodobých vztazích, ale zase jsem daleko někomu radit, jak má žít." // odjinud a podstatně: Dobré rady od toho, do jehož očí se pokaždé dalo zadívat a jehož poznámkami se vždy dalo řídit: "začni běhat, a napiš knihu" //

neděle 11. června 2017

Jaký ty máš vlastně ambice?

Po osmi letech - na stejném bodě? // Možná nimární se v citečích, možná přebujelá sebelítost, možná jen stud a nechuť // Ono samozřejmě je to všechno jedno, ale bohužel zároveň nelze říct mně je všechno jedno // Jak rád bych // Procházky známými a méně známými krajinami, pot // Večírky, které vlastně nestály za to // Kluci z ulice Vyhoření // Velká divočina. Cesty // "Měl bys konečně začít něco dělat!" řekla mi (před třemi lety?) Nepopsatelná. Nezačal jsem. Krok do neznáma...? // Hledání alternativ, hledání síly. // Občas si, z nostalgie, čtu starý příspěvky na blogu, občas, z nostalgie, ovšem též pro pobavení a načerpání sil, čtu starý příspěvky na Válcově blogu. A občas, z .., pro... a pro..., zajdu i do Václovy sekce "starý blog". // Před dvěma lety umřel James Last, před dvěma lety jsem vešel do Listu živitelky, před třemi lety jsem udělal (možná dvojí?) profesní salto mortale, před třemi lety jsme se dali dohromady s J. a před rokem se rozloučili. // Před osmi lety jsem začal "utíkat". // Před sedmi jsem začal být nějakou dobu šťastný, před pěti jsem zažíval nejexcitovanější (a dodnes nejcitovanější) časy. Před deseti lety jsme založili Marinádu d.a., Sekvestory n.ž. a byl jsem poprvé v Rumunsku, před devíti jsme byli poprvé v Berlíně a taky na Magistrově svatbě. // Před rokem se B. a R. přistěhovali do Sdružení, a já pár tejdnů po nich.

neděle 4. června 2017

Pod-lod-nik

Nadčasový design, stará dobrá kovářská práce, hodně vychytávek, které vás příjemně překvapí, různé velikosti a výšky stojanů. // Dobrý a špatný hédonismus, opět. // Bejt odpovědnej vegan a užívat si života. // Pod užíváním života si každý představuje něco jiného, ale serou nás stejní lidé stejnými věcmi. Ledaže by někdo uplatnil disentní názor, případně silně disentní názor. // Příjemný posezení v již zarostlé zahradě, při vypití dvou litrů vína téměř sólo. // Divnej tejden, jen pár hajlajtů (nestačí mít). A tak to máte každej den. // Pak že porno škodí. // Neklid a nervové strajky. // Pokus vyhrát divadelní štafetu, žertování na všechny strany, žoviální servilita křížená s úlisným humorem i s někdejšími nepřáteli. // Navázání kontaktu se Sportovní ženou a Kötschenbrodův živý zájem. // Historky z Nonstop baru Fialka Kunovice. // Sedět a dívat se do zdi je na hovno. Stejně jako ležet v posteli a dívat se dos tropu. Ale občsa se prostě nic nechce a i procházky jsou zoufalecký. Neděle. Večery. A rána. //

úterý 30. května 2017

Jeder stirbt für sich allein

Kötschenbroda byl třetí den za sebou v hospodě, neslýchané // U Rysů to žije. // Plány na pronajmutí dalšího bytu za účelem pořádání dýchánků, hebraistických seminářů a orgií s osmiletými otrokyněmi. // Připomenutí historky "Kde jsou moje miliony?" aneb převrácení tradiční hlášky "na to, co umíme a jak vypadáme, se máme ještě docela dobře" v ještě tradičnější "na to, co umíme a jak vypadáme, se právěže nemáme moc dobře" // Přijít si jako zloděj, který chodí po špičkách a čeká na odhalení a pořád se nic neděje. // V práci v módu Z Lotyšska nelze utéct. // Pak kino. Poslední rodina. Film jak kráva. Nebo četba. To ještě zachraňuje. Snad i tvorba? Mezitím ovšem příboje sraček, na něž nelze nemyslet. Zkejsnout v práci a neudělat nic. Zkejsnout doma a jen tak zevlovat; den uteče jak večerní zprávy. // Tindrová zábavička. Fotky z facebooku - zvláštní, kolik lidí má profilovku z cest, z vejletů, v pozadí s mořem, horami, se známými výjevy ze známých měst. Nebo aspoň s výhledem na Prahu, z přesně toho místa, kde se potkal Ševčík se Zemanem. // Očividný bitches, solárkurvy, duckfaces- rovnou pryč. Fotka se psem nebo jinými zvířaty - pryč. fotka ve sportovním, na lyžích, na túře - pryč. A pak taky - příliš mnoho společných přátel - pryč. Jistí společní přátelé - pryč. Příliš mladá - pryč. Ale taky: dva společní přátelé -známí dekadenti. OK! Šibalský výraz ve tvářích. OK! Společné zájmy - architektura 70.let, brutalismus. OK! // Některé se rozpovídají. Případně to mají až strašidelně nalinkované, co ano, co ne. přes týden nechodím ve sportovním, nech se překvapit. povinná formulka: nemám zájem o ONS. ve většině případů pak ale taky řeči v angličtině - ozvěny kopřivovské, vyhledává jen cizince? nebo spíš: aby byla šance u projíždějících exotických zájemců - ale to se jaksi vylučuje s tím "nemám zájem o ONS", že? Kurvičky. Kukmal.// Inu, stejnak dojde k příjemným hovorům. Pokračování tradice epistolárních románů. Lidi si chtěj psát. // to grindr je normální teploušská seznamka. všichni do půl těla a rovnou píšou, že bottom, chems a bb, a hledaj medvědy. Přímočarost// Chvilky nosztalgie. Už to ve mě vzbuzuje i Udo Lindenberg. Něco je špatně.

neděle 28. května 2017

Malostranský Dworkin.

Esenciální odpoledne s ním, s ní a s očekávaným hostem. Whisky, slunce, pařák a hisptři. // velké hovory. // Před vámi volný weekend, nad vámi blankytné nebe a ve vás doutnající vášeň. // Ty jsi pro ženy nedostupný, odpovídáš nepříjemně a s odstupem. // On si myslí, že jsi asexuální, já to tak úplně nevidim.. // Kdybyste jí začal dělat nějaký návrhy, už jsem vás chtěla před nim varovat. // "I like king walks on the beach, bick dicks and fried chicken." // Kdybych nevěděl, že je to láska, myslel bych, že je to obnažený kord". // He is a very difficult guy and a player, but a great smooth talker and very persuasive, never fake though. // the appearance of a boy, usually in his teens, that includes a bit of scruff, buff and a lot of sexy. // used to describe anything that is extremely awesome, badass, or insane. // pikaro se německy řekne "Schurke". Ale taky se dá říct, že Der Begriff wird gelegentlich verharmlosend oder ironisch gebraucht. Es existieren zahlreiche ähnlich gelagerte Begriffe, darunter: Gauner, Halunke, Schuft, Strolch, Übeltäter, Bösewicht oder Spitzbube. // Život? Zeptejte se v pokoji pro služebnictvo...

Ty seš ale zlej píčus

Neděle. Jako by to samo nestačilo k nasranosti. // Ještě má čék spoustu odkládanejch povinností. Když se konečně do jedný úředničiny pustí, je ještě nasranější, neuleví se mu ani náhodou, že to má z krku. // Domluvený sraz. jako by nevěděl, že si žádné srazy dopředu domlouvat nemá, že ho to pak otravuje, vytrhuje, dusí. a když už, tak určitě ne v neděli, na neděli si člověk nesmí nic domlouvat ani nic plánovat. to ví už léta. a přesto. // a do toho volá matka. // včera rovněž zásah do plánů, ale venkoncem příjemný, procházka se známou partou tradiční trasou vršovice-strašnice-záběhlice. dnes již nestárnoucí historky "imre u synagogy" a "dědek a negři v nákladním výtahu". // Domácí práce (iracionální domácí práce) jako příjemná prokrastinační zábava, která ale nakonec taky opruzuje - tak často se člověk ani k prokrastinaci neodstane a občas je potřeba mejt nádobí, jen aby bylo do čeho nalejt pití, uklízet, jen aby nebyl bordel, a prát, jen a by bylo do čeho se navlíct. // nekončící kolotoče odpornejch trapností. // sem si potřeboval nainstalovat jednu aplikaci kvůli práci. když už sem byl v tom, nějaký jsem si smazal (do toho telefonu se nic nevejde, jak to ostatní dělají?), a rovnou sem si teda stáhnul grindr a tindr. přenes sem se přes nějaký potíže technickýho rázu a vypadá to na klasicky návykovej žrout času. trochu zábavný, tochu trapný a trochu blbý. jako všechno celkem. příště můžu zběhlýho poradce dělat KK já.

pátek 26. května 2017

Ani se nehajlovalo?

Navštívila nás v kanclu N., i s miminem. Vzpomínám kolik holek, s nimiž jsem něco míval, má teď dítě - nebo víc dětí - a tehdy je ještě neměly. Je jich pár. H., J., A., N. právě... a další přibudou. Jistá nostalgie v tom je, ale nemůžu se nějak přinutit k pocitu, že jsem o něco přišel - ale ani, že bych něčemu unik(a)l. Anebo ... všechno je na svém místě, Každý hraje svou roli. // Podivné prázdno související s přechozeným pokusem o zmrtvýchvstání a dnešním předstíráním, že všechno jede dál. // Ultimátní večírek aneb návrat do O., na posvátnou půdu, a 14denní festival smrsknutí do jediného dne, noci a rána... a rozpáleného dopoledne v parku. Milí lidé a obvyklé diskurzy, jen s větší intenzitou. // Návrat ve snách, ale v pořádku, dokonce i práce proběhla jako by nic.. // Milý drobný večírek. // utrpení ve spojení s rodinným vícebojem. A teď kdyby to ještě bylo dvojmo, jako třeba loni.. uf. // Sdružení minimálně další rok. Resp. vzhledem k předstihu, rok a čtvrt. To bych moh dotáhnout až do těch komunálek. // vejlet se starou partou do města B. Poklid, tradice, posedávání, buržoazie, popíjení, závažný hovory. Steglitz-Zehlendorf se ptá: "a to se ani nehajlovalo?" // Ne. Ani tu salvu. // ale příjemný to bylo, to zas ne že ne. // Svačina do práce. // Stará láska nerezaví. "a neurazil jsem ho nějak minule..?" "ne. vůbec, naopak, byl z tebe nadšenej" - po příchodu: opravdu. "ty jo, na příští víkend s sebou rozhodně berem Varyše!!"